Kostel sv. Jiljí se hřbitovem
Hřbitovní kostel sv. Jiljí se nachází západně od neogotické pohřební Schwarzenberské hrobky s kaplí u rybníka Svět. Jedná se o jednolodní kostel ze 16. století s předsazenou věží.
Historie a architektura
První zmínka o kostele pochází z roku 1515. Nové archeologické průzkumy však nevylučují, že by mohl být kostel ještě starší. Archeologům se v okolí kostela (na březích rybníka Svět) podařilo najít fragementy keramiky, které poukazují na to, že by zde mohlo být osídlení už ve 13. století. Česká televize k tomu 7. srpna 2025 natočila i reportáž do hlavních večerních zpráv.
Původní kostelík sv. Jiljí byl gotický. Nejstarší dochovanou částí je spodní zdivo presbytáře se známkami patek dřívějšího klenutí. Roku 1574 dal Vilém z Rožmberka kostelík skrze stavebního mistra Jana Vlacha (Jana Zedníka) vyvýšit a rozšířit.
Kostel byl vysvěcen 26. července 1576 tehdejším pražským arcibiskupem Antonínem Brusem z Mohelnice.
Věž byla přistavěna roku 1776 v barokním stylu s cibulovitou bání a nad hlavní vchod kostela byl vsazen starý kámen se znakem a letopočtem rozšíření kostela.
Presbytář je uzavřen pěti stranami osmiúhelníku a zesílen opěrnými pilíři. Loď je kvadratická, podobně jako u presbytáře křížovitě sklenuta. Okna zakončená ostrým obloukem nemají kružeb ani prutů. Věž postavená v čele lodi má střechu hruškovité formy s lucernou.
Nástěnné malby
Z vnitřní nástěnné výzdoby je nejvýznamnější freska z roku 1588 od Tobiáše Felse z Jihlavy zpodobňující klečícího dominátora Viléma z Rožmberka se sepjatýma rukama před křížem s jeho dvěma, též klečícími, manželkami Kateřinou Brunšvickou a Žofií Hohenzollernovou z Brandenburku. Nad nimi jsou vyobrazené příslušné erby. Kateřina Brunšvická-Kalenberská (1534-1559) byla první manželkou Viléma z Rožmberka, Žofie Hohenzollernová z Brandenburku (1541-1564) byla jeho druhou ženou. Vilém byl ženatý celkem čtyřikrát, z manželství se však nenarodil žádný potomek. Protože potomka se nedočkal ani Vilémův mladší bratr a dědic Petr Vok z Rožmberka, stali se tak posledními mužskými příslušníky svého rodu.
Na křížové klenbě kostela sv. Jiljí je dále renesanční malba „Seslání ducha Svatého“ - v centrálním kruhu znázorňujícím trnovou korunu je umístěna holubice „Svatý duch". Hlavní postavou je Panna Marie s iluzivně malovanými žebry a s 12 Apoštoly.
V pravém okně v lodi je vsazen skleněný barevný znáček se sladovnickými emblémy a nápisem kolem něj.
Oltáře
Tři velice střízlivě zpracované oltáře byly vyhotoveny sochařem Dimitrym Petrovičem v roce 1835. Oltářní obrazy namaloval Karel Schaller. Na hlavním oltáři je zobrazen sv. Jiljí, na vedlejších oltářích je Panna Maria a sv. Josef s Ježíškem.
Zvony
Ve věži kostela byly dříve umístěné stříbrné zvony, které byly v bouřlivém roce 1848 ukradeny. Nyní se ve věži se nacházejí dva hladké zvony z lité oceli bez nápisu, které sem byly umístěné v roce 1867. Zvony ulila slévárna ocelových zvonů ve městě Bochum v německém Vestfálsku. Menší ocelový zvon má hlavní tón as 2, průměr 57 cm a váží přibližně 110 kg. Větší zvon zní v hlavním nárazovém tónu des 2, má spodní průměr 80,5 cm a váží přibližně 250 kg. Jde o velmi zdařilé ocelové zvony, které se svými zvukovými kvalitami vyrovnají zvonům z bronzu.
Kostel jako pohřební hrobka Schwarzenbergů
Kostelík s přežívajícími prvky gotiky je významnou památkou Rožmberského stavitelství a Schwarzenberského rodu, kdy tento kostel sloužil v letech 1784-1876 jako pohřební místo Schwarzenbergům.
V roce 2000, během nové zádlažby, proběhl na kostele sondážní výzkum. Katakombní prostory k ukládání ostatků byly umístěné pod podlahou kostela. Byly rozčleněné v převážné většině cihlovými zdmi pokrytými maltou. Velikostí odpovídaly uložení vždy jedné rakve. Strop hrobu byl řešen formou kamenných desek. Řada hrobů však již byla zakryta novodobě, tj. během rekonstrukce kostela v roce 1992. V žádné ze zkoumaných hrobek nebyly nalezeny zbytky lidských ostatků, dřevěných rakví či jakýchkoliv funerálních artefaktů. V roce 2023 proběhl v kostele ještě jeden sondážní průzkum (2 vrtané sondy ve středu podlahy). Dle těchto sond a kamerových zkoušek to vypadalo, že jsou hrobová místa již zasypaná.
V roce 2025 při revitalizaci kostela sv. Jiljí však byl proveden dodatečný průzkum. Podlaha po obvodu kostela byla odstraněna a vyčištěna asi do hloubky 30 cm. V této hloubce se narazilo na původní podlahu kostela. V původní podlaze se udělaly asi 4 otvory, kterými bylo možné nahlédnout do hrobových míst. Zjistilo se, že některá hrobová místa nejsou zasypaná, ale prostor je dutý a suchý.
Zde je možné stáhnout si soubor, kde je popsáno, kteří členové rodu byli v kostele sv. Jiljí pochováni.
Vlastník kostela
Vlastníkem i správcem památky je obec Domanín.
Zdroje
- Památkový katalog Národního památkového ústavu
- Depozitum Katolické teologické fakulty
- Zpráva o archeologickém dohledu a sondážním výzkumu, Mgr. Vladislav Burian, říjen 2000
- Záměr restaurování Votivního obrazu Viléma z Rožmberka a figurální malby na klenbě presbytáře, Mgr. Josef Novotný, březen 2023
- www.trebon.farnost.cz
- publikace Život v Domaníně od prvních zpráv k roku 2001, červen 2001
- Informační cedule umístěné po katastrálním území obce
- Český rozhlas České Budějovice, pořad Hlasy jihočeských zvonů
- www.wikipedie.cz
- www.schwarzenberska-hrobka.cz
- Česká televize