DOMANÍN - oficiální stránky jihočeské obce

Telefon +420 384 723 126
Dnes nejsou úřední hodiny
Velikost písma

Cesta k této kategorii: Úvodní stránka / VOLNÝ ČAS / Příroda

Příroda

Většina katastrálního území obce Domanín leží v Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko (trebonsko.nature.cz) a biosférické rezervaci Třeboňsko. Krajina obce je protkaná poli, loukami, lesy a rybníky. Jde o unikátní krajinu, kterou rozhodujícím způsobem ovlivnilo budování rybníků. Rybníky mají rozhodující roli v hydrologickém systému Třeboňska a vytvářejí složitou prostorovou a biotopovou mozaiku, která je základním předpokladem pro ekosystémovou a druhovou rozmanitost. Vodní a mokřadní biotopy, především rybníky, spolu s rašeliništi a nivou neregulované části Lužnice, tvoří 16 % celkové plochy CHKO Třeboňsko. Tak vysoký podíl mokřadů v kulturní krajině je dnes výjimečný nejen u nás, ale i v celé střední Evropě.

Většina okolí obce Domanín je pokryta lesy a rybníky což ovlivňuje místní mikroklima. Celkově lze označit klima jako mírně teplé a vlhké. Charakteristická je vysoká relativní vlhkost, která způsobuje častou tvorbu přízemních mlh. Úmorná letní vedra jsou zde tedy méně častá.

Rybníkům v Domaníně je věnovaný samostatný odkaz zde.

Rostlinstvo

Rybniční charakter krajiny, louky, rašeliniště a močály vytvořily podmínky pro hojný výskyt specifických rostlinných společenstev. Na rybnících se můžeme setkat s vodními rostlinami, z nichž některé, například lekníny či stulíky, jsou již ve volné přírodě velmi vzácné, a proto úzkostlivě chráněné. Pobřeží rybníků přechází v bažiny nebo louky jsou porostlé rákosem a orobincem. Hráze jsou osázeny především duby, z nichž některé pamatují založení rybníků. Na místech s vysokou hladinou spodní vody rostou různé druhy vzácných mechů, které spolu s rašeliníky vytvářejí blata s typickým rostlinstvem. Na písčitých naplaveninách Lužnice najdete suché borové lesy s hojným porostem borůvek, vřesu a brusinek. Také o houby není ve zdejších lesích nouze.

Živočišstvo

Množství rybníků a v menší míře i vodní toky určují ráz živočišné říše. Žije zde chráněná vydra říční. Daleko pestřejší je výčet ptačích druhů. Četné jsou kolonie racků, kteří nalézají vhodná hnízdiště v pobřežních porostech některých rybníků. Všeobecně lze říci, že vodnímu ptactvu vyhovují spíše rybníky v otevřené krajině než v lesích. Najdete zde četné druhy kachen, potápek, volavek, bahňáků. Vyskytuje se zde i orel mořský. V lukách se objevují čápi, kteří hnízdí nejčastěji na komínech nebo štítech vesnických stavení. Z lovné zvěře převládá bažant, černá zvěř, srnčí, zajíc a koroptev, se štěstím lze potkat i losa. Z říše hmyzu - nehledě na vzácné teplomilné druhy, chráněné v rezervacích - zde převládá komár, který dovede značně znepříjemnit život.

Vršské doubí

Vršské doubí se nachází v lokalitě Vrchy v loukách na západním břehu Opatovického rybníka - ve směru od Třeboně po levé straně za zástavbou. V roce 1926 zde bylo 47 dubů. Nyní zde najdeme skupinu čtrnácti mohutných dubů letních (Quercus robur), které rostou ve dvou skupinách vždy po sedmi stromech. Místu se také někdy říká "U devíti dubů". Kmeny dubů měří v obvodu asi od 4,6 m. Největší má obvod 6,04 m. Od roku 2001 jsou tyto stromy "Státem chráněny". Všechny duby jsou odborně ošetřeny.

První skupina sedmi dubů blíže k silnici může z dálky připomínat ohromné hříbky vykukující z trávy. Druhá skupina sedmi dubů zase vypadá jako rozehraná šachová partie. Stromy mají díky dostatečnému prostoru ničím nedeformované, krásně rozložité koruny. Vzhledem k jejich věku téměř na každém z nich nalezneme dutinu v mohutném kmeni a ulomenou některou z kosterních větví. I toto patří ke stáří stromů. Patrné jsou i podélné, většinou již zavalené, jizvy od blesků vedoucích od koruny až k patě kmene. Germáni zasvětili dub Donarovi, bohu bouře a války, proto je lépe se dubům za bouřky vyhýbat.

 

O oblasti

Vrchy byly hospodářským dvorem, a to již za Viléma z Rožmberka. Nazývaly se původně také Královy Vrchy (Königsberge). Vznikly zřejmě v době stavby rybníka Světa. V místech budoucího rybníka bylo totiž třeba zbourat celé předměstí, jehož součástí bylo kromě kostela se špitálem a řadou domů i hospodářský dvůr. Dvůr byl tedy přestěhován na vyvýšené místo nad úrovní rybníka, a tím získal i své jméno. Ač byl brzy rozšířen a vylepšen (1590), zůstaly budovy dřevěné a nijak honosné. V době českého stavovského povstání stejně jako většina ostatních hospodářských dvorů a mlýnů do základů vyhořel, dobytek byl rozehnán a rozkraden vojáky. Když se situace poněkud uklidnila, dvůr byl obnoven a později se dočkal i zděných budov. Tehdy také zřejmě získal název Královy Vrchy, protože majitelem panství byl český a uherský král, budoucí císař Ferdinand III. Na dvoře Vrchy se choval hovězí dobytek, koně i ovce, a to vše se popásalo v okolí dvora. Právě na pastvinách přežily a narostly do úctyhodných rozměrů duby, které máme dodnes možnost v okolí spatřit. A je jich tu jen zlomek původního počtu. Schwarzenbergové vlastnili Vrchy až do vzniku Československé republiky, ale po tzv. státní pozemkové reformě přišli o množství pozemků včetně tohoto dvora a okolních pastvin. Duby stály dál a již tehdy byly obyvateli považovány za památné a byly častým předmětem obdivu prvních „turistů“ přijíždějících do Třeboně. Roku 1925 zde stálo ještě 53 statných dubů a již tehdy byly místními obyvateli považovány za památné a byly častým předmětem obdivu prvních "turistů" přijíždějících do Třeboně. Noví majitelé dvora se ale k dubům postavili jinak a r. 1927 je začali pomalu likvidovat. Třeboňský městský úřad nezakročil, ale místní si nenechali toto počínání líbit a na Správu státních rybníků a lesů přišlo následující upozornění. „V bezprostřední blízkosti města Třeboně, a sice mezi rybníkem Světem a Opatovickým stává bývalý schwarzenberský dvůr Vrchy. Nynější jeho majitelé kácejí památné duby a jiné stromy ve skupinách a v alejích stojící, jak se jim to hodí. Tímto počínáním devastují krajiny kol města Třeboně. Žádáme, by památkový ústav zasáhl zavčas do nezřízeného kácení, těchto vzácných přírodních památek a zabránil dalšímu kácení, aby alespoň něco bylo zachováno příštímu pokolení.“ Zbývající duby byly pro tentokrát zachráněny památkovým odborem ministerstva školství a národní osvěty.

Hráz Opatovického rybníka

Hráz Opatovického rybníka jižně od centra Třeboně navazuje na hráz rybníka Svět. Na hrázi dnes roste celkem přibližně 13 mohutných dubů letních s obvodem kmene nad 4,8 m, přičemž 7 z nich dosahuje obvodu přes 5 m a čtyři z nich jsou už mrtvá torza.

Hráz rybníka Opatovického je tvořena oboustranným porostem vzrostlých dřevin. V druhové skladbě převažuje dub letní (cca 300 ks) a dále lípa srdčitá. Vtroušeně zde nalezneme trnovník akát, dub červený, jírovec maďal, javor klen, mléč a babyku, jasan ztepilý, břízu bělokorou a další.

Některé ze stromů jsou označeny cedulkou "Státem chráněný strom". V současné době však nejsou vyhlášeny jako památné. Několik mohutných jedinců dubu včetně torz pochází zřejmě ještě z původních výsadeb.

Opatovická hráz je významná jak z hlediska krajinotvorného, tak přírodovědného. Mohutní jedinci dubu včetně odumřelých torz jsou důležití pro přežití druhů vázaných životním cyklem právě na tyto staré stromy. Nachází se zde jedna z nejpočetnějších populací tesaříka obrovského v Čechách, dále je zde zastoupen páchník hnědý, kovaříci, krasci, zdobenci a další brouci. Řada z dutých "doupných stromů" je také domovem ptáků, kteří osidlují zdejší hráz.

Asi nejzajímavějším a nejznámějším stromem této lokality je dutý vyhořelý dub. Je skoro zázrak, že tento strom s dutinou v celém kmeni udržuje ve zbylé části koruny relativně dobrý zdravotní stav. Z původního kmene zbyla "skořápka" se zbytků kůry, avšak je vidět, že i toto minimum zatím stačí stromu pro život. A nejen jemu, neboť i na jeho kmeni jsou výletové otvory od tesaříka obrovského. Strom můžeme nazvat přírodní kapličkou. Do jeho dutého kmene může pohodlně vstoupit několik lidí.

Stromová alej na Odměny

Tato alej spojuje hlavní silnici z Domanína do Třeboně (II/155) s lokalitou Odměny.

Stromořadí tvoří v převažující míře duby letní. V menším zastoupení jsou zde lípy srdčité. Alej je protkaná keři hlohu, sípku, trnek apod.

Alejí se dostanete na naučnou stezku Cesta kolem Světa.

Park u Schwarzenberské hrobky

Park jako přírodně krajinotvorný útvar navazuje svou koncepcí na rozsáhlé území záměrně upravované krajiny Třeboňska. Park je přibližně kruhového tvaru o průměru 0,5 km. Navrhl jej knížecí zahradník Rudolf Wácha. Z Hluboké a Netolic nechal roku 1875 přivést 600 sazenic buků, 400 habrů a 1 000 dubů. Hrobka byla dokončena a vysvěcena roku 1877. Bylo spočteno, že její stavba stála 260 tisíc zlatých a dalších téměř 26 tisíc zlatých bylo vynaloženo na parkovou úpravu okolí.

Park je pěkný jako celek, ale několik stromů zaslouží pozornost jednotlivě.

Nejmohutnější je zde dub letní rostoucí jako solitér přibližně uprostřed největší louky v severní části parku. Kmen stromu se větví už od 1,5 m a má širokou, pravidelně rostlou korunu.

V jeho sousedství najdeme solitérní habr obecný. Je to dvoukmen, dělící se těsně nad patou hlavního kmene. Má pravidelnou korunu, mohutně zavětvenou až k zemi. Strom je velmi hezký i v období mimo vegetaci, kdy vyniká krásná struktura jeho koruny.

Západně roste další menší dub letní. Má výrazné kořenové náběhy. Kmen s oky - zavalenými jizvami po odřezaných větvích, se nepravidelně větví do mohutné koruny. 

Lahůdkou je v parku i borovice tuhá, která roste u hlavní cesty poblíž podstavce, na kterém dříve stávala socha Anděla strážného. Ten sem byl přestěhovaný od památné lípy u Opatovického mlýna a tam byl opět navrácen. Strom překvapuje zvláštním růstem jehlic, rostoucích jako trsy trávy přímo z kmene stromu. Zvláště v noci vypadá jako chobotnice natahující z hlubin svá nenechavá chapadla.

Vyhlídkový bod Výhon

Výhon (místní název Vejhon) je vyhlídkový bod - nejvýše položený bod v Domaníně. Leží 475 m n. m. po levé straně silnice směr Spolí. Z kopce je krásný výhled na Domanín a Třeboň. V roce 1935 zde byla postavena 40 metrů vysoká rozhledna. Tu zde již nenajdete.

 

Zdroje

  • stromytrebonska.cz
  • trebonsko.nature.cz
  • kniha Staré a památné stromy Třeboňska, kolektiv autorů, 2008
  • Informační cedule umístěné po katastrálním území obce
  • Enviskop.cz

FotogaleriePřeskočit fotogalerii

Park u Schwarzenberské hrobky - borovice tuháAlej na OdměnyVyhlídkový bod VýhonVršské doubí - 1. skupina dubůVršské doubí - 2. skupina dubůVršké doubí
Zdroj: Enviskop.czVršské doubí
Zdroj: Enviskop.czVršké doubí
Zdroj: Enviskop.cz

Úřední hodiny

Obecní úřad Domanín

Pondělí8:00 - 10:00 a 14:00 - 15:30

Úterý8:00 - 10:00 a 17:00 - 18:00

Středa8:00 - 10:00 a 14:00 - 16:00

Zobrazit

Kontakty

Obecní úřad Domanín

Domanín 33
CZ - 379 01 Třeboň

IČ: 00512966
DIČ: CZ00512966

+420 384 723 126

info@obec-domanin.cz

Chcete udělit souhlas s využíváním sledovacích cookies?
Další informace

Přijmout Odmítnout